Michal Štipl – Sky is the limit pro mě neplatí. Chci ukázat lidem, co se skrývá nad jejich hlavami.

Představte se našim čtenářům.

Moje jméno je Michal Štipl, jsem otec ročního chlapečka, milující manžel a blázen do vesmíru. Vystudoval jsem aplikovanou fyziku a fyziku plazmatu v Brně na Masarykově Univerzitě. No a po tom, co jsem přestal rozvážet pizzu, jsem začal pracovat v kanceláři patentových zástupců. Následně mě osud zavedl do vývoje elektrifikovaných náprav pro armádní techniku. Ani to mě nebavilo, protože to vždycky bylo jen stereotypní sezení v kanceláři za počítačem. Proto jsem se vydal svojí cestou a začal jsem dělat to, co mě opravdu baví a rozhodl jsem se rozjet Hvězdáře.

Co si máme pod pojmem Hvězdář představit?

Hvězdář to je strašné moc věcí! Když bych to měl zcela shrnout tak se snažím zpopularizovat astronomii a vesmír obecně. Rozjíždím jedinou českou půjčovnu dalekohledů, prodávám je a doplňuji výbavu k nim tak, jak by se dle mého názoru prodávat měly, aby to bylo přívětivé pro uživatele. Mimo to ještě jezdím lidem ukazovat vesmír. Potkat mě můžete kdekoliv v ulicích Olomouce, ať už na náměstí, nebo třeba u supermarketu. Odchytnu si náhodné kolemjdoucí a ukazuji jim, jak vypadá Měsíc.

Ale nechytám jenom lidi na ulicích (smích), jezdím také po různých akcích jako jsou teambuildingy, oslavy, menší rodinné či párové akce a tady všude ukazuji, co všechno je možné vidět na obloze. A že toho je!

Proč zrovna astronomie? Co vás k ní táhlo?

Mě vesmír vždycky přitahoval. Je to vděčné téma, ve kterém je spoustu fascinujících věcí a faktů, od vzdálenosti až po velikost hvězd. Úplně jsem nechtěl astronomii studovat, protože jsem v tom neviděl uplatnění, ale i tak jsem si k ní našel na vysoké škole cestu. Absolvoval jsem semestr astronomie, pak jsem si koupil svůj první dalekohled a začal jsem na zahradě pokukovat po obloze. Vždycky když přijela návštěva, nebo přátelé, tak jsem dalekohled vytáhl a ukázal jim krátery na Měsíci a prstence na Saturnu. Všechny okolo mě to zajímalo a bavilo, což mi vnuklo myšlenku, zda nezačít dělat něco, co mě opravdu baví. Zjistil jsem, že prostor na trhu pro to je. Protože pokud nepočítáme hvězdárny, jakožto v podstatě státní instituce, tak nějací jednotlivci, kteří by tuto službu nabízeli nejsou, a to je za mě obrovská škoda.

Strašně málo lidí ví, co nad hlavami máme a co všechno jde vidět.

Váš koníček vás tedy motivoval k založení startupu, je to tak?

Ano rozhodně! Viděl jsem, jak to všechny okolo mě baví, ale málo kdo si chtěl potom dalekohled koupit. Nejjednodušší se mi tedy zdálo dojet za těmi lidmi a ukázat jim, co všechno jde vidět. Právě v momentě, kdy jsem končil v kanceláři Patentových zástupců, jsem hodně přemýšlel co dál a přišel jsem s tímto nápadem. Jenomže tou dobou byla manželka těhotná a představa, že se vzdám stabilního příjmu a práce, byla hodně bláznivá. Takže jsme to odložili, rok a půl jsem pracoval ve vývoji a výzkumu a mezitím jsem přemýšlel, jak by to všechno šlo udělat.